Pasivní investování: investujte výhodně s nízkými poplatky

Pasivní investování: investujte bezpečně a s nízkými poplatky INU.COM

Pokud nejste zkušený investor, patrně nebudete chtít každý den aktivně sledovat trh a sami nakupovat a prodávat jednotlivé tituly. Bude pro vás jednodušší svěřit své peníze nějakému fondu, který spravuje celé portfolio různých aktiv.

Investice je tak diverzifikovaná (rozdělená do mnoha typu aktiv a titulů). To snižuje výkyvy její hodnoty a omezuje vliv rizika, že některá část náhle ztratí na ceně. 

Nejprve se ale podívejme, jaké rozdíly mohou být mezi dvěma různými typy fondů. 

Jaký je rozdíl mezi aktivně a pasivně spravovanými fondy? 

U řízení portfolia fondu se dá postupovat dvojím způsobem: aktivně nebo pasivně. 

Aktivně spravované fondy 

Při aktivním přístupu správce (manažer) portfolia sleduje dění na trzích a snaží se prodejem a nákupem různých investic udržovat portfolio co nejvýkonnější. Například u aktivně řízeného akciového fondu správce vybírá společnosti, o kterých se domnívá že jsou trhem podhodnocené a porostou na ceně. Správce se tedy snaží, aby hodnota jeho portfolia díky výběru těch nejlepších akcií rostla rychleji než trh nebo konkurenční fondy.  

Tento chvályhodný cíl má ale několik úskalí. Především je drahý. Sledování trhu, analýzy a prognózy něco stojí. I neustálé nákupy a prodeje mají své náklady. Správce aktivně spravovaného akciového fondu proto vybírá manažerský poplatek za správu portfolia, zpravidla 2 – 4 % ročně z objemu investice. V některých případech je vybírán i vstupní a/nebo výstupní poplatek, který může dosahovat typicky 3 % investované částky.  

Největším problémem ale je to, že většina aktivně řízených fondů není pro své klienty efektivnější než fondy řízené pasivně. Přínos správců fondu je ve většině případů menší, než kolik jim investoři na poplatcích zaplatí. Platí to hlavně u dlouhodobých investic na rozvinutých trzích, kde je pro správce prakticky nemožné dlouhodobě „porazit trh“.  

Pasivně spravované fondy 

Při pasivním přístupu se sestaví ze zvolených akcií portfolio, které se zpravidla dlouhodobě drží. Toto portfolio se automaticky zhodnocuje tím, jak roste tržní hodnota akcií (nebo jiných aktiv), které jsou v něm obsaženy. Nebojuje se tedy o „vytipování“ nejlepší akcie, ale čeká se, jaký výsledek zařídí přímo trh.

Tato strategie vychází z principu, že pokud mám ve svém portfoliu dostatečně široký záběr akcií společností, toto portfolio poroste s celou ekonomikou a nejen ochrání mé úspory před inflací, ale také mi zařídí mi reálný zisk. Zásadní výhodou pasivního přístupu jsou nízké poplatky. Náklady na správu portfolia činí typicky do 1 % investované částky ročně. 

Jedním ze známých propagátorů pasivního investování je i fenomenální investor Warren Buffett. Zásadní výhodou je, že vám odpadnou průběžné starosti s tím, jak svou investici spravovat. Takže pasivní investování můžete brát také jako zdroj pasivního příjmu.

ETF fondy 

U pasivně spravovaných fondů obvykle největší část investic směřuje do tzv. ETF fondů. Jedná se o takové indexové podílové fondy, které se veřejně obchodují na burze (podobně jako akcie). Indexové se jim říká proto, že jsou tematické, tedy jejich portfolio je složené tak, aby kopírovalo určitou tržní oblast, která se označuje jako burzovní index. Máme tak například ETF, které se zaměřují na akcie 500 největších firem obchodovaných na burze v USA (index S&P 500), dále třeba na rozvojové trhy, obnovitelné zdroje energie, počítačovou bezpečnost nebo třeba na dluhopisy či komodity.  

Co je tedy lepší? 

Každý z obou přístupů ke správě portfolia má své výhody i nevýhody. Praxe ale ukazuje, že v běhu na dlouhou trať svou efektivitou vítězí pasivně řízené fondy, a to především díky nízkým nákladům. 

Nejste finanční expert? Nevadí! 

Nemusíte být nutně finanční expert, abyste dokázali zhodnotit svůj majetek vhodnou investicí. Ideální je využít vhodné investiční platformy, jako je třeba INU, která vám může sestavit portfolio investičních nástrojů na míru.  

Přitom by měla vycházet z vaší konkrétní situace, která zahrnuje to, jak dlouho budete chtít investovat, jakou míru rizika můžete podstoupit a jaké máte předchozí znalosti a zkušenosti s investováním.